10 dnů

uplynulo od chvíle, co EGEYTESH rozšířila naši smečku o pejska a fenku. Vypadá to, že máme za sebou krizové období a již nyní, když držíte nová štěnda ve svých dlaních, cítíte, jakou neuvěřitelnou energií vás nabíjí. Prvních 48 hodin ovšem vůbec nebylo příjemných a užili jsme si dvě bezesné noci. EGY byla prvorodička a tak jsme neměli vůbec tušní, jak se ke svým mimčům bude chovat, zda je vůbec přijme, bude je kojit ? Otázky, které nám kolovaly již nejméně 14 dní před termínem porodu a rovněž příprava na různé možnosti, jenž by mohli nastat. V den porodu o to více, když nerodila přirozenou cestou, ale císařským řezem. Dobré znamení bylo, že po probrání z narkozy a přiložení nechala štěňata přisát, alespoň ta se o to pokoušela ještě va veterinární ordinaci. Po příjezdu domů a uložení ve svém porodním pelíšku (bedýnce) nastal první problém a to, že si EGY chtěla štěnda odnášet a schovávat na svoje oblíbená místa. Byli jsme na to upozorněni a varováni paní vetrinářkou, jelikož hrozilo, že po narkoze nemá ještě dostatečný cit ve skusu a hrozilo prokousnutí štěněte. Několik hodin musela být tudíž pod neustálým dohledem, než pochopila, že několik příštích týdnů bude toto místo jejím pelíškem. Tento problém byl rovněž u GOSII, která to nikdy nepochopila a její štěňata jste nacházeli i ráno u sebe na polštáři. První noc proběhla celkem v poklidu. Štěnda si svoje povinnosti - sání a spaní vykonávala vzorně, EGY byla také klidná a nechávala je v klidu napít, tak jak potřebovala. Rovněž co se týká očisty a potřeby vyprazdňování je EGY vzornou, starostlivou mámou. První rozčarování přišlo další den večer při vážení, kdy jsme zjistili, že štěňata šla docela dost s váhou dolů. Jelikož přišla na svět "císařem", jsme si říkali, že je to možné. Štěňata byla stále klidná, žádné knikání, že by byla hladová. Další den ráno jsme je převážili a jejich váha se ani nehnula, to nás již trochu znervóznělo a začali jsme hledat možné příčiny. Zda vůbec mají sací reflex, zda má vůbec EGY mléko, jestli se opravdu vyprazdňují. Vážně jsme začali uvažovat o umělém dokrmování, ale měli jsme velkou obavu, aby se jim nevytratil sací reflex. Sledovali jsme ten den každé jejich krmení a vše vypadalo, že je v pořádku. Když sála, ocásky měla jak antény, pomáhali si nožkami. Rovněž jsme viděli jejich mini loužičky a bobečky. Vážili jsme je po každém krmení a vždy to bylo o pár gramů více. Večerní vážení ukázalo, že sice oproti předchozímu dni něco přibrala, ale bylo to kolem pěti gramů. Dohodli jsme se, že jim necháme ještě jednu noc a ráno začneme s umělým krmením. Naštěstí rání vážení ukázalo, že se konečně chytli a jejich váhový přírůstek byl pro nás do té chvíle nevídaný. To asi byla prozatím jediná krizová situace. Naštěstí ji štěnda zvládla sama a od té chvíle jdou každý den s váhou nahoru, takže dnešní 10.den mají dvojnásobek své porodní váhy. Ostatní členové smečky netrpělivě vyhlížejí před brankou, která odděluje místnost, kde má Egy svoje současné teritorium, aby měla klídek na kojení a nikdo ji nerušil při starosti o svoje mimča. Ještě pár dní a bude velké seznamování s novými členy naší smečky.