MLÉČNÝ ŠPIČÁK

vpravo nahoře, zůstal co by "poslední Mohykán", ANABELLINA mléčného chrupu. Zatímco tři zbylé mléčné špičáky opustily svoje místa již po půl roku, aby je nahradily trvalé, nádherné  a respekt vzbuzující okrasy, každé psí mordy, tak zbylý byl nezmar. Vydržel neskutečně mnoho. A to se ANABELLA činila. Nepomohlo kousání do klacíků, šišek, ořechů, vydržel i při kousání vařených  či syrových mohutných kostí. Dokonce i dveře a rohy nábytků jej nevyvedly ani o kopusíček z místa. Poslední možnost, kterou má ANABELLA nejraději, a to všemožné okusování páníčků, rovněž selhala. Po konzultaci při půlroční prohlídce u pí veterinářky, jsme mu dali ještě dva měsíce. Sice držel jako přivařený, ale nijak neomezoval růst trvalého následníka. Byl pěkně schovaný v jeho stínu. Dva měsíce uběhly a tak nebylo zbytí a ANABELLA navštívila veterinární ordinaci. Jak jsme zjistili, uspat naši malou ďáblici nebylo zdaleka jednoduché. Nestačilo pouhé vpíchnutí anestetika do svalu. I po deseti minutách byla čiperka a o spaní nebylo ani řeči. Tak muselo přijít vyholení tlapky a aplikace anestetika do žíly. To již naštěstí zabralo a pak již mléčný vytrvalec neměl proti kleštičkám šanci. Vše proběhlo bleskově a bez kompikací. Při té příležitosti, že je ANABELLA v limbu. jsme využili i ke kontrolnímu rentgenu předních tlapek, jelikož na levou stále trochu kulhá a odlehčuje si ji. Při bližším zkoumání RTG snímků jsme naštěstí nezjistili žádnou vrozenou vadu či špatně zahojenou zlomeninu. Takže pokud se to nezlepší zbývá ještě CTP a kontrola vazů a šlach. Je ale vidět, že by až k této variantě dojít nemuselo, neboť jsou vidět zcela jasné pokroky.